Druh (netopýr):mývalovití psi
Abstraktní:
Vzhledem k tomu, že urbanizace vystavuje divokou zvěř novým náročným podmínkám a tlakům na životní prostředí, jsou druhy, které vykazují vysoký stupeň plasticity chování, považovány za potenciálně schopné kolonizace a adaptace na městské prostředí. Rozdíly v chování populací obývajících městské a příměstské krajiny však představují bezprecedentní výzvy pro tradiční metody managementu divoké zvěře, které často nezohledňují potřeby druhů ani nezmírňují konflikty mezi člověkem a divokou zvěří v důsledku změn v chování druhů v reakci na intenzivní lidské zásahy. Zde zkoumáme rozdíly v domovském areálu, denní aktivitě, pohybu a stravě psíků mývalovitých (Nyctereutes procyonoides) mezi obytnými čtvrtěmi a lesoparky v Šanghaji v Číně. Pomocí dat GPS sledování od 22 jedinců jsme zjistili, že domovský areál psíků mývalovitých v obytných čtvrtích (10,4 ± 8,8 ha) byl o 91,26 % menší než v lesoparcích (119,6 ± 135,4 ha). Zjistili jsme také, že psíci mývalovití v obytných čtvrtích vykazovali výrazně nižší rychlost nočního pohybu (134,55 ± 50,68 m/h) ve srovnání s jejich protějšky v lesoparcích (263,22 ± 84,972 m/h). Analýza 528 vzorků trusu ukázala výrazně vyšší příjem složek z lidské potravy v obytných čtvrtích (χ2 = 4,691, P = 0,026), což naznačuje, že strategie shánění potravy u městských psíků mývalovců se liší od populace v lesoparku kvůli přítomnosti vyhozené lidské potravy, krmiva pro kočky a mokrého odpadu v obytných čtvrtích. Na základě našich zjištění navrhujeme strategii pro správu divoké zvěře založenou na komunitách a navrhujeme úpravu současného designu obytných čtvrtí. Naše výsledky podtrhují význam studií chování savců v managementu biodiverzity měst a poskytují vědecký základ pro zmírňování konfliktů mezi člověkem a divokou zvěří v městském prostředí v naší studijní oblasti i mimo ni.
PUBLIKACE K DISPOZICI NA:
https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ad7309
