Jarní migrační vzorce, využívání stanovišť a stav ochrany mezipřistání u dvou klesajících druhů vodního ptactva zimujících v Číně, jak bylo odhaleno satelitním sledováním.

Časopis:Ekologie a evoluce, 8(12), str. 6280–6289.

Druh (ptačí):Husa běločelá (Anser albifrons), husa běločelá (Anser serrirostris)

Abstraktní:

Počet migrujících vodních ptáků ve východní Asii se od 50. let 20. století výrazně snížil, zejména počet populací, které zimují v Číně. Ochranu přírody silně omezuje nedostatek primárních informací o migračních vzorcích a místech zastávek. Tato studie využívá techniky satelitního sledování a pokročilé prostorové analýzy ke zkoumání jarní migrace husy běločelé (Anser albifrons) a husy bělohlavé (Anser serrirostris) zimujících v záplavové oblasti řeky Jang-c'-ťiang. Na základě 24 stop získaných od 21 jedinců během jara 2015 a 2016 jsme zjistili, že severovýchodní čínská nížina je zdaleka nejintenzivněji využívaným místem zastávek během migrace, kde husy zůstávají déle než 1 měsíc. Tato oblast byla také intenzivně rozvíjena pro zemědělství, což naznačuje příčinnou souvislost s poklesem zimujících východoasijských vodních ptáků v Číně. Ochrana vodních ploch využívaných jako hřadoviště, zejména těch, které jsou obklopeny intenzivní potravní půdou, je pro přežití vodních ptáků zásadní. Více než 90 % ústřední oblasti využívané během jarní migrace není chráněno. Navrhujeme, aby se budoucí pozemní průzkumy zaměřily na tyto oblasti, aby se potvrdil jejich význam pro migrující vodní ptactvo na úrovni populace, a aby ústřední oblasti na kritických místech jarní migrace byly integrovány do sítě chráněných území podél migrační trasy. Dále je třeba dále zkoumat potenciální konflikt mezi ptáky a lidmi v ústřední oblasti zastávky. Naše studie ilustruje, jak může satelitní sledování v kombinaci s prostorovými analýzami poskytnout klíčové poznatky nezbytné pro zlepšení ochrany ubývajících migrujících druhů.