Rozptýlení po uvolnění a vhodnost hnízdišť u znovuzavedených populací ibise chocholatého v provincii Šen-si v Číně.

Druh (ptačí):Ibis chocholatý (Nipponia nippon)

Časopis:Emu

Abstraktní:

Rozptýlení znovuzavedených zvířat po vypuštění se týká procesu úspěšné kolonizace a neúspěšného osídlení. Aby bylo zajištěno usazení a přetrvání znovuzavedené populace, je nutné posoudit dopady různých faktorů na rozptýlení zvířat chovaných v zajetí po vypuštění. V tomto článku jsme se zaměřili na dvě znovuzavedené populace ibisů chocholatých (Nipponia nippon) v provincii Šen-si v Číně. Použili jsme několik přístupů k vyhodnocení vlivu věku, tělesné hmotnosti, pohlaví, načasování vypuštění, velikosti aklimatizačních klecí pro návrat do divočiny a doby trvání aklimatizace na míru přežití vypuštěných populací. Výsledky ukázaly, že schopnost přežití vypuštěných jedinců negativně korelovala s jejich věkem v okrese Ningshan (Spearman, r = −0,344, p = 0,03, n = 41). Vypuštění ibisi v okresech Ningshan a Qianyang měli průměrný směr šíření 210,53° ± 40,54° (Rayleighův z-test: z = 7,881 > z0,05, p < 0,01, n = 13) a 27,05° ± 2,85° (Rayleighův z-test: z = 5,985 > z0,05, p < 0,01, n = 6), což naznačuje, že šíření mělo na obou lokalitách tendenci se shlukovat jedním směrem. Výsledky modelování MaxEnt ukázaly, že nejvýznamnějším faktorem prostředí odpovědným za výběr hnízdišť v okrese Ningshan bylo rýžové pole. V okrese Qianyang ovlivňují srážky výběr hnízdišť tím, že ovlivňují dostupnost potravy. Závěrem lze říci, že hodnotící rámec použitý v této studii může sloužit jako příklad pro rozvoj priorit ochrany přírody v krajinném měřítku pro opětovné vysazování dalších druhů zvířat.