Satelitní sledování ptáků odhalilo kritické mezery v ochraně na východoasijsko-australasijské migrační trase.

Časopis:Mezinárodní časopis pro výzkum životního prostředí a veřejné zdraví, 16(7), s. 1147.

Druh (ptačí):Husa běločelá větší (Anser albifrons), Husa běločelá (Anser erythropus), Husa fazolová (Anser fabalis), Husa šedá (Anser anser), Husa labutí (Anser cygnoides).

Abstraktní:

Většina stěhovavých ptáků je závislá na místech zastávky, která jsou nezbytná pro doplnění energie během migrace a ovlivňují jejich populační dynamiku. V oblasti Východoasijsko-australaské migrační trasy (EAAF) je však ekologie zastávek migrujících vodních ptáků značně nedostatečně prozkoumána. Mezery ve znalostech týkajících se načasování, intenzity a trvání využívání míst zastávky brání vývoji účinných a celoročních cyklických strategií ochrany migrujících vodních ptáků v EAAF. V této studii jsme získali celkem 33 493 přemístění a pomocí satelitních sledovacích zařízení jsme vizualizovali 33 dokončených jarních migračních tras pěti druhů hus. Vymezili jsme 2 192 823 ha jako klíčová místa zastávky podél migračních tras a zjistili jsme, že orná půda byla největším typem využití půdy v rámci míst zastávky, následovaná mokřady a přírodními travními porosty (62,94 %, 17,86 % a 15,48 %). Mezery v ochraně přírody jsme dále identifikovali překrytím míst zastávky se Světovou databází chráněných území (PA). Výsledky ukázaly, že pouze 15,63 % (neboli 342 757 ha) mezipřistání je pokryto současnou sítí chráněných území. Naše zjištění vyplňují některé klíčové mezery ve znalostech o ochraně stěhovavých vodních ptáků podél východoafrické oblasti (EAAF), a umožňují tak integrovanou strategii ochrany stěhovavých vodních ptáků na jejich migrační trase.